Medveděv oznamuje vojenskou protireakci na členství Finska v NATO

Aktualizováno 29.07.2022 v 06:17

  • Pokud Švédsko a Finsko vstoupí do NATO, Rusko podle bývalého šéfa Kremlu Dmitrije Medveděva odpoví vojensky.
  • Ukrajinský prezident považuje Rusko za „státního sponzora terorismu“ – a chce, aby tak bylo mezinárodně klasifikováno.
  • Ministerstvo zahraničí v Moskvě se staví proti americké vládě s vyvrácením. Noc na první pohled a pohled na den.

Další zprávy o válce na Ukrajině naleznete zde

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzývá mezinárodní společenství, aby jasně odsoudilo Rusko jako státního sponzora terorismu. Nikdo na světě neinvestuje do terorismu více než vedení v Moskvě, uvedl v pátek večer ve videoposelství. Rusko by proto mělo být uznáno jako „státní sponzor terorismu“.

V USA již američtí senátoři odpovídající usnesení představili. O tom však rozhoduje americké ministerstvo zahraničí, které také vede oficiální seznam zemí podporujících terorismus. Aktuálně do něj patří země Sýrie, Írán, Kuba a Severní Korea, na které se vztahují přísné americké sankce.

Podle Zelenského pokračovaly ruské ozbrojené síly ve čtvrtek v Donbasu na východě Ukrajiny „v sérii strategicky nesmyslných a brutálních útoků“. Podle ukrajinských zdrojů bylo v různých částech země zabito několik civilistů. Informace poskytnuté válčícími stranami lze zpravidla jen stěží nezávisle ověřit. Ukrajina už více než pět měsíců bojuje proti ruské invazi.

OSN: Vývoz pšenice z ukrajinských přístavů je nevyhnutelný

Úspěšné zprostředkování ze strany Organizace spojených národů nedávno vyvolalo naděje, že by mezi válčícími stranami mohly být možné další kompromisy. Lodě s obilím na palubě podle OSN po dohodě mezi Kyjevem a Moskvou brzy opustí ukrajinské vody. Koordinátor nouzové pomoci OSN Martin Griffiths uvedl, že v černomořských přístavech je již naložena řada nákladů připravených k odjezdu.

Před týdnem Ukrajina a Rusko podepsaly dohodu s OSN a Tureckem o povolení vývozu ukrajinské pšenice ze tří černomořských přístavů. Po začátku války byl provoz přístavu z bezpečnostních důvodů pozastaven – Moskva byla obviněna z blokování vývozu obilí jako odveta za západní sankce. Zejména v afrických zemích prohloubila obilná blokáda již tak akutní nedostatek potravin.

Přečtěte si také: Všechny aktuální informace o válce na Ukrajině v živém tickeru

Lavrov chce mluvit s Blinkenem, „pokud to čas dovolí“

Ministři zahraničí Ruska a USA spolu nemluvili od začátku války 24. února. Nejvyšší ruský diplomat Sergej Lavrov nyní oznámil, že odpoví na žádost svého amerického protějšku Antonyho Blinkena o telefonát, „pokud to čas dovolí“. V tuto chvíli má prostě nabitý program mezinárodními kontakty, řekla podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

Blinken ve středu oznámil, že hovor s Lavrovem „v nadcházejících dnech“ se bude týkat propuštění americké basketbalistky Brittney Grinerové a jejího krajana Paula Whelana, kteří byli uvězněni v Moskvě. Americký ministr zahraničí chce také řešit dodržování dohody o vývozu pšenice z Ukrajiny.


Válka na Ukrajině zhoršila americko-ruské vztahy. Nyní chce americký ministr zahraničí poprvé od invaze mluvit se svým ruským protějškem. Má starost. Fotografický kredit: imago-images

Ukrajina hlásí smrtící raketové útoky

Podle zpráv médií ve čtvrtek ruské údery na Ukrajině zabily několik lidí. Nejméně pět lidí bylo zabito a 26 dalších zraněno při raketovém útoku ve středoukrajinském městě Kropvnitsky, uvedla ukrajinská média s odvoláním na místní vojenskou správu. Mezi zraněnými jsou i civilisté.

Podle internetového listu Ukrajinska pravda bylo při dalších raketových útocích v oblasti Kyjeva zraněno nejméně 15 lidí. I zde jsou mezi oběťmi civilisté. Podle informací médií zahynuli při ruském ostřelování v Doněcké oblasti nejméně čtyři lidé.

Medveděv oznamuje reakci na členství Finska v NATO

Pokud Švédsko a Finsko vstoupí do NATO, Rusko podle bývalého šéfa Kremlu Dmitrije Medveděva odpoví vojensky. Pokud budou na území obou zemí zřízeny základny NATO a rozmístěny zbraně, pak “naše kroky reakce by byly symetrické,” řekl podle agentury Interfax zástupce šéfa ruské Rady bezpečnosti.

Po ruském útoku na Ukrajinu požádaly Švédsko a Finsko o vstup do NATO z obavy o svou bezpečnost. Předtím byli oficiálně neutrální. NATO schválilo žádost o členství koncem června a od té doby probíhá ratifikace jednotlivými členskými státy. Na severu má Rusko společnou hranici s Finskem, která je dlouhá více než 1300 kilometrů.

Co bude důležité v pátek

Spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbock bude v Aténách jednat s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem a ministrem zahraničí Nikosem Dendiasem. Poté cestuje do Turecka. Dvojitá návštěva dvou partnerů NATO je pro něj důležitá, zvláště v těchto těžkých časech, kdy se Rusko snaží roztrhat západní alianci, řekl Baerbock řeckému listu Ta Nea.

Šéf CDU Friedrich Merz se v Litvě setkal s premiérkou Ingridou Simonyteovou. Navštíví také vojenskou základnu Rukla, kde Bundeswehr provozuje jednotku NATO. (střed/dpa)


Britský vojenský expert Ed Arnold v rozhovoru pro „Spiegel“ vysvětlil, proč Rusko v současné době na Ukrajině dělá malý pokrok. “Ruským ozbrojeným silám dochází vzduch,” řekl Arnold. Jedním z důvodů je nová předsunutá obrana Ukrajiny, která si z ruské strany vyžádala mnoho životů. Foto: imago-images/SNA

Leave a Comment

Your email address will not be published.